TT - EDK 10/2 - stavebnice kolejového překládacího jeřábu Kirow (lept Hekttor)

Historie předlohy:
   V poválečné éře parního provozu vzniká potřeba nové kvality zbrojení parních lokomotiv uhlím, vzhledem k tomu, že počet strojů se obnovenou výrobou v podnicích ČKD a Škoda poměrně rychle zvětšoval, navíc tyto stroje byly vzhledem ke svým výkonům podstatně „hladovější", takže stávající zauhlovací zařízení (např. zauhlovací výtahy Teudloff) nestačily jejich tendry a uhláky krmit, nehledě k tomu, že šlo v té době o zařízení zastaralá.
    ČSD sice v té době vlastnily parní jeřáby ŠKODA, tyto však byly zamýšleny především jako nehodové a většina typů neměla drapák. V 50. letech se situace mění založením RVHP, která přiděluje jednotlivým zemím průmyslové priority. Výroba jeřábů se stává doménou tehdejší NDR, jmenovitě závodu S.M.Kirowa v Lipsku, který se stává dominantním dodavatelem dieselelektrických jeřábů do ostatních členských zemí RVHP, tedy SSSR, Polska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a ČSSR. Byly dodávány pod označením EDK (Eisenbahndrehkrane, tedy železniční otočný jeřáb) pro službu v depech a podnicích (např.EDK 10, později EDK 80) a jako havarijní jeřáby do nehodových vlaků (např. EDK 50, EDK 100, EDK 300, novější EDK 750, EDK 1000). První zmíněný typ se k nám začal dodávat v polovině 50. let nejdříve jako typ EDK 10/1 alias Kirow 1 ("Skleník") a pak EDK 10/2 neboli Kirow 2 ("Popelka"). Oba se velmi osvědčily a je možno se s nimi dodnes setkat v různých depech - v Praze, Ostravě, Přerově, Prostějově, Lounech, atd., je to dnes prakticky jediný prostředek ke zbrojení parních lokomotiv pro zvláštní jízdy. Použití jako zauhlovacích jeřábů mělo mnoho výhod - ruční práce se zmenšila na minimum (vozíčky do Teudloffů se plnily a vozily k výtahu ručně), jeřáb je plně samoobslužný - dokáže si sám naplnit skládku uhlí z přistavených otevřených vozů, vzhledem k možnosti pojíždění není vázán na jedno místo, tendr bylo možno rovnoměrně naložit bez nutnosti pojíždění lokomotivy, dále je možno překládat jakýkoli sypký materiál (např. popel) a pomocí háku zvedat břemena až do hmotnosti 6 t. Prostě v depu opravdové děvečky pro všechno. Tento stroj se stal oblíbeným nejen u našich drah, ale i u různých závodů, které potřebovaly překládat sypký materiál pomocí drapáku, kusový pomocí háku či např. železný šrot pomocí zavěšeného elektromagnetu.
    Celkem bylo Kirowů EDK 10 dodáno k ČSD přes 100 kusů (z toho EDK 10/2 přes šedesát kusů)  což  je množství, v jakém nebyly dodány ani mnohé lokomotivy. Dodnes se s nimi také můžeme nejen na dráze na různých místech setkat.

Zde se podívejte na fotogalerii hotového modelu od jednoho z našich zákazníků.

Zde pak naleznete fotogalerii předlohy, další je na Traťových strojích , tamtéž zde pak najdete vzhled jeřábů EDK 10 průmyslových podniků. A tady si můžete přečíst článek o stavbě modelu.

Obsah stavebnice:

-vyleptaný mosazný plech se stavebnicí skříně, ramena, rámu  a podvozku vozidla

- podrobný stavební návod

- aršík s popisy